Na internetu nejsou jen pohádky
Evropská komise kritizuje členské země Evropské unie za to, že nedělají dost pro zajištění dětí před riziky plynoucími z používání internetu. Bruselu vadí odlišný přístup v jednotlivých státech nebo nedostatečné fungování a efektivita „horkých“ linek, kam se mohou lidé obracet s nahlašováním problémů v tomto směru.
Opatření jsou celkově nedostatečná.Neustále klesá věková hranice dětí, které se připojují na internet. Množství těch, které se k celosvětové síti připojuje, ale naopak roste.
Podle nedávného výzkumu,zhruba 77 procent evropské mládeže ve věku 13 až 16 let a 38 procent dětí ve věku devět až 12 let využívá sociální sítě. Čtvrtina z dětí, které navštěvují sociální sítě, pak uvedla, že jejich profil je veřejný, tedy přístupný všem uživatelům
V České republice 14 základních škol vytvořilo kampaně proti kyberšikaně, cílem je zviditelnit problematiku obtěžování přes internet nebo mobil. Součástí projektu jsou vzdělávací semináře pro učitele a osvěta pro rodiče.
„Kyberšikana není žádná pohádka,“ hlásá například plakát s obrázkem Červené karkulky a vlka, který vytvořily děti. Další školní plakáty zase vybízejí děti, aby se staly superhrdiny v boji proti kyberšikaně, nebo upozorňují na to, že obětí virtuálního obtěžování se může stát kdokoliv. Jen málokteré weby s dětskou tematikou jsou moderovány a cenzurovány od závadného obsahu, jako bílá vrána na českém internetu je například web, který nabízí tříděné dětské pohádky s pravidelnou aktualizací streamované z archivu You Tube.
V rámci osvětové akce bylo v září loňského roku do škol zasláno 1,5 milionu letáků, kde děti, rodiče a učitelé najdou informace o formách, projevech a způsobech řešení kyberšikany. Učitelé se dozví, jak šikanu omezovat.
Podle loňského průzkumu společnosti Aisis zažilo každé desáté dítě za poslední půlrok kyberšikanu. Ta se od klasické šikany liší hlavně tím, že už není skrytá. Malí násilníci si týrání nebo zesměšňování spolužáka či učitele natáčejí a zveřejňují například na sociální síti Facebook. Do kyberšikany patří také posílání urážlivých SMS.
Děti stále častěji používají internetové sociální sítě, jako je třeba Facebook. Neuvědomují si ale mnohdy rizika, která využívání podobných stránek přináší. Mladí Češi patří mezi evropskými vrstevníky k těm nejaktivnějším v zapojování k sociálním sítím.
Stránky sociálních sítí navštěvuje stále více dětí, ale mnohé nepodnikají všechny kroky potřebné k tomu, aby se na internetu chránily.Tyto děti se vystavují nebezpečí a mohou být ohroženy pronásledováním a dospělými, kteří navazují kontakty s dětmi za účelem sexuálního zneužití.
Firmy provozující sociální sítě by podle odborníků měly okamžitě nastavit výchozí profily nezletilých tak, aby byly přístupné pouze pro schválený seznam kontaktů a nepřístupné pro internetové vyhledávače.
V průměru se s jedním nebo více z online rizik setkalo 39 procent dotazovaných dětí. Nejčastějším potenciálním rizikem, s nímž se setkalo 29 procent dětí, byla internetová komunikace s lidmi, které nikdy předtím neviděly. Většině dětí však podle jejich slov taková internetová setkání nezpůsobila újmu.
Negativně děti nevnímaly ani obrázky nebo texty se sexuálním obsahem, které v uplynulém roce vidělo 23 procent z nich. Naopak nejvíce se dětí dotýkala internetová šikana, se kterou se jich ale setkalo nejméně – přibližně pět procent.
Věk, kdy děti začínají používat internet, klesl na méně než deset let. Již v takovém věku se děti nezřídka na internetu setkají s rizikovým obsahem, ale často prý nevědí, jak se v takovém případě chovat, nebo ani obsah za nebezpečný nepovažují.
Čím více času děti na internetu tráví, tím spíše se setkají s potenciálně nebezpečným obsahem. V porovnání se svými vrstevníky to jsou právě děti v České republice, Estonsku, Litvě a Švédsku, které jsou online nejčastěji.
Zajímavým zjištěním je, že rodiče často mají mylné představy o internetových zkušenostech svých dětí. Například 52 procent rodičů, jejichž děti dostaly zprávu se sexuálním obsahem, si myslí, že se tak nikdy nestalo. Přes 60 procent rodičů, jejichž děti se setkaly s někým, koho poprvé potkaly na internetu, je přesvědčeno, že se takové setkání nikdy neuskutečnilo.